Hra Mahjong online |
Co je to Internet? |
Jak přestat kouřit |
Letáky Billa
Copyright © 2011 - 2022, všechna práva vyhrazena |
Kontakty |
Mapa stránek |
Sopky na Islandu
Island má unikátní geologické podmínky. Díky svému umístění na středo Atlantickém hřbetu, na rozhraní dvou odlišných tektonických desek, je ostrov Island velmi vulkanicky aktivní oblastí. Na Islandu tak najdeme 30 aktivních sopek. Z toho 13 sopek na Islandu vybuchlo v nedávné historii (resp. od doby kdy byl Island poprvé osídlen v roce 874 n. l.)
Nejaktivnější sopka na Islandu
Nejaktivnější sopka je bezesporu Grímsvötn. Tento sopečný systém za posledních 500 let vyprodukoval téměř 1/3 veškeré světové lávy (tj. objem lávy vyvržený sopkou Grímsvötn tvoří 1/3 všech sopečných erupcí na celém světě)
Nejhorší sopečná erupce na Islandu
Nejhorší sopečný výbuch na Islandu proběhl v roce 1783 a pokračoval až do roku 1784. K erupci došlo v kráteru Lakagígar. Ten je součástí rozsáhlejšího subglaciálního sopečného systému Grímsvötn (Grímsvötn je současně centrální sopka tohoto systému). Erupce sopky Lakagígar z roku 1783 se také do historie zapsala, jako sopečná erupce, při které se uvolnilo největší množství lávy během jedné erupce. (ve známé historii)
Při této katastrofální erupci zahynula téměř ¼ tehdejší populace na Islandu. Většina ale nezemřela na přímé následky sopečné erupce, ale spíše je měly na svědomí nepřímé následky. Došlo totiž k výrazné změně klimatu, většina tehdejších hospodářských zvířat onemocněla nebo uhynula.
Sopky na Islandu ohrožují i Evropu
To, že sopky na Islandu jsou nebezpečné nejenom pro místní obyvatele, ale pro celou Evropu, předvedla v roce 2010 sopka Eyjafjallajökull. Oblak sopečného popela, který se uvolnil při erupci sopky Eyjafjallajökull, totiž přerušil leteckou dopravu nad celou kontinentální Evropou na několik dní.
V současné době se pak v souvislosti se sopkou Eyjafjallajökull odborníci a vulkanologové obávají erupce sopky Katla. I tato sopka by podobným způsobem mohla ohrozit leteckou dopravu nad Evropou. Sopka Katla a Eyjafjallajökull totiž mezi soubou mají „spojení“. Vždy když v historii došlo k erupci sopky Eyjafjallajökull, tak během několika měsíců nebo maximálně jednotek roků následovala i erupce sopky Katla.
V roce 2011 pak došlo při erupci sopky Grímsvötn, kterou pokrývá ledovec Vatnajökull k uvolnění podobného oblaku sopečného popela. To také vyvolalo obavy z opakování problémů s leteckou dopravou nad Evropou. Naštěstí ale následky výbuchu Grímsvötn nebyly tak dalekosáhlé jako u Eyjafjallajökull v roce 2010.
Brána do pekla na Islandu
Další známá sopka na Islandu je Hekla. Ve středověku ji obyvatelé Islandu nazývali brána do pekla. Ta je také jednou z nejaktivnějších sopek na Islandu. Poslední erupce proběhla v roce 2000. K největší erupci této sopky došlo před 3000 roky. Při této jediné erupci sopka do atmosféry vyvrhla 7,3 km³ sopečných hornin a plynů, což vedlo ke změně globálního klimatu
Dne 14. listopadu 1963 vznikl pomořskou erupcí u Islandu (asi 100 km od Reykjaviku) ostrov Surtsey. Souvislá sopečná činnost trvala až do 7. května 1965. Během této doby se vytvořilo na ostrově i lávové jezero. Poslední lávové proudy byly pozorovány naposledy ještě v srpnu 1967.
Ostrov zaujímá rozlohu necelé 3 kilometry čtvereční. Název Surtsey dostal podle vikingského boha ohně Surtura.