Největší sopečné katastrofy

Fotky: Největší sopečné katastrofy (sopka Tambora)

Fotky: Největší sopečné katastrofy (sopka Tambora), zdroj: wikipedia.org

Sopka na Santorini

V roce 1470 př. n. l. došlo k velké erupci sopky na ostrově Santorini (Théra). Odhaduje se, že se jednalo o jednu z nejsilnějších sopečných katastrof ve známé historii. Erupce této sopky zničila větší část ostrova. Celé území ostrova bylo pokryto mocnou vrstvou tefry (až 60 metrů). Vědci se také domnívají, že erupce této sopky vyvolala gigantickou vlnu tsunami, která vážně poničila všechny pobřežní oblasti v celém středomoří. Tato velká sopečná katastrofa s největší pravděpodobností stojí na počátku legendy o potopení Atlantidy.

Crater Lake v Oregonu, sopka Mazama

Asi před 7700 roky došlo k obrovské sopečné erupci. Původní sopka Mazama měla výšku přibližně 3600 metrů. Po erupci na jejím místě zůstal pouze 600 metrů hluboký kráter. Celá sopka byla kompletně rozmetána do okolí. Odhaduje se, že během erupce bylo uvolněno téměř 150 km3 sopečného materiálu. Sopečný popel a prach pokryl území o rozloze 1 300 000 km 2. Takto silná erupce měla pochopitelně globální vliv a vedla ke vzniku sopečné zimy, kdy se snížila průměrná teplota na celé Zemi.

Sopka Tambora v Indonésii

Sopka Tambora měla asi největší a nejkatastrofálnější erupci v uplynulých 200 letech. Sopka Tambora vybuchla v roce 1815. Výbuch sopky zabil téměř 92 000 lidí. Dalších asi 80 000 lidí zemřelo na nepřímé následky sopečné erupce. Jednalo se především o hladomor, protože rozsáhlé zemědělské plochy byly erupcí sopky zničeny. Erupce navíc vytvořila gigantický oblak sopečného prachu, který měl vliv na globální klima na celé severní polokouli. V roce 1816 tak na mnoha místech byly zaznamenány nebývale chladné teploty, a také nastala velká neúroda. Rok 1816 se také na některých místech označuje jako “rok bez léta”

Sopka Karakota v Indonésii

27. srpna 1883 došlo k erupci sopky Karakota v Indonésii. Síla erupce byla opravdu ohromná. Podle dochovaných svědectví, byla samotná erupce slyšet až v Austrálii, tj. téměř 2000 kilometrů daleko. Síla erupce vyvolala sérii tsunami. Tsunami zasáhly Havajské ostrovy a pobřeží Jižní Ameriky. Odhaduje se, že tato sopka měla na svědomí asi 36 000 lidí. Během erupce bylo do atmosféry vyvrženo asi 5km krychlových prachu a popela.

Sopka Pelee na Martinique

8. května 1902 zabila erupce sopky Pelee na Martinique asi 29 000 lidí a zničila přístavní město Saint-Pierre. Téměř všechna úmrtí byla způsobena pyroklastickým oblakem. Podle historických záznamů se “žhavé smrti” podařilo uniknout pouze dvěma obyvatelům města Saint-Pierre. Sopka Pelee  byla první sopka, u které byl tento pyroklastický oblak zaznamenán. Po této katastrofě pak byl pojmenován i tento typ erupce – pelenský typ.

Sopka Paricutin v Mexiku

V únoru 1943 začala z kukuřičného pole u města Paricutin v Mexiku stoupat hromada sopečného popela. Během několika málo dní už tato sopka měla výšku 300 metrů. Za jeden rok pak sopka vyrostla do výšky 1200 metrů. Celkem erupce této sopky trvala 9 roků a nakonec kompletně zničila město Paricutin. Tato erupce neměla příliš vážné následky na lidských životech, podle záznamů zahynuli pouze 3 lidé. Jednalo se ale o naprosto unikátní možnost “na vlastní oči” sledovat, jak vzniká nová sopka.

Sopka Hora St. Helens

Erupce sopky St. Helens (Washington, USA) vyvolala velkou publicitu. K erupci došlo 18. května 1980. Tato sopka byla neaktivní od roku 1857. K “životu” se sopka probudila po sérii zemětřesní v březnu 1980. Během této erupce zahynulo 57 lidí. Kromě toho sopka způsobila rozsáhlé materiální škody. Byly zničeny stovky domů a desítky kilometrů silnic a železnic.

Sopka Pinatubo na Filipínách

Erupce sopky Pinatubo na Filipínách červnu 1991 byla asi 10x větší než erupce sopky St. Helens. Jednalo se o jednu z největších sopečných erupcí ve 20 století. Především díky včasné evakuaci asi 70 000 lidí, byly následky erupce poměrně “malé”. Zahynulo “pouze” asi 800 lidí. Kromě toho, ale byly zničeny tisíce domů (odhaduje se, že sopka připravila asi 100 000 lidí o střechu nad hlavou). Sopka také vyvrhla obrovský oblak prachu a popela, který dosahoval až do výšky 19 kilometrů

Rubrika: Vulkanologie Odkazy: ,

Diskuze

Přidejte svůj názor nebo reakci do diskuse: