Pyroklastický oblak

Fotky: Pyroklastický oblak (sopka Mayon,1984), zdroj: wikipedia.org

Pyroklastický oblak (anglicky Pyroclastic flow) je žhavý sopečný oblak, který znamená jednu z vůbec největších hrozeb, jakou sopky představují pro své okolí. Jedná se o rychle se pohybující proud přehřátého plynu. Pyroklastický oblak může dosáhnout teploty asi 1000° C. Tento žhavý oblak se pohybuje rychlostí asi 700 km/h. Sopečný oblak defacto “teče” po úbočí sopky.

Pyroklastický oblak se zpravidla skládá ze dvou částí. Ve spodní části žhavého mračna se pohybují větší částice a kusy hornin. V horních částech oblaku pak převažuje sopečný popel. Tyto pyroklastické oblaky mívají katastrofální následky. Například během erupce Mount Pelée v roce 1902 zasáhl žhavý oblak město Saint-Pierre. Podle svědectví měl na svědomí smrt téměř 30.000 lidí.

Podobný pyroklastický oblak pak podle všeho stál i za zkázou antického města Pompeje a Herkuláneum při explozi sopky Vesuv v roce 76 n. l. Díky tomu, že oblak dosahuje velmi vysoké teploty, a také díky tomu, že se pohybuje značnou rychlostí, existují jen minimální šance, jak uniknout z jeho dosahu. Žhavý oblak ničí domy, stromy a vůbec vše živé. Například při zkoumání pozůstatků v Pompejích se zjistilo, že většina obětí se neudusila, jak se původně předpokládalo. Ale že je žhavý sopečný oblak zaživa spálil. Během velmi krátkého okamžiku byly u většiny obětí spáleny všechny měkké tkáně a zachovaly se tak pouze kosti obalené sopečnou tefrou.

Usazeniny, které vznikají po průchodu pyroklastického oblaku, mají velmi specifický charakter. Označují se jako ignimbrity.

Diskuze

Přidejte svůj názor nebo reakci do diskuse:

Základní pojmy

Čím hrozí sopky

Druhy sopek

Vulkanické lokality