Pyroklastický oblak

Fotky: Pyroklastický oblak (sopka Mayon,1984)

Fotky: Pyroklastický oblak (sopka Mayon,1984), zdroj: wikipedia.org

Pyroklastický oblak (anglicky Pyroclastic flow) je žhavý sopečný oblak, který znamená jednu z vůbec největších hrozeb, jakou sopky představují pro své okolí. Jedná se o rychle se pohybující proud přehřátého plynu. Pyroklastický oblak může dosáhnout teploty asi 1000° C. Tento žhavý oblak se pohybuje rychlostí asi 700 km/h. Sopečný oblak defacto „teče“ po úbočí sopky.

Pyroklastický oblak se zpravidla skládá ze dvou částí. Ve spodní části žhavého mračna se pohybují větší částice a kusy hornin. V horních částech oblaku pak převažuje sopečný popel. Tyto pyroklastické oblaky mívají katastrofální následky. Například během erupce Mount Pelée v roce 1902 zasáhl žhavý oblak město Saint-Pierre. Podle svědectví měl na svědomí smrt téměř 30.000 lidí.

Podobný pyroklastický oblak pak podle všeho stál i za zkázou antického města Pompeje a Herkuláneum při explozi sopky Vesuv v roce 76 n. l. Díky tomu, že oblak dosahuje velmi vysoké teploty, a také díky tomu, že se pohybuje značnou rychlostí, existují jen minimální šance, jak uniknout z jeho dosahu. Žhavý oblak ničí domy, stromy a vůbec vše živé. Například při zkoumání pozůstatků v Pompejích se zjistilo, že většina obětí se neudusila, jak se původně předpokládalo. Ale že je žhavý sopečný oblak zaživa spálil. Během velmi krátkého okamžiku byly u většiny obětí spáleny všechny měkké tkáně a zachovaly se tak pouze kosti obalené sopečnou tefrou.

Usazeniny, které vznikají po průchodu pyroklastického oblaku, mají velmi specifický charakter. Označují se jako ignimbrity.

Rubrika: Vulkanologie Odkazy: , ,

Diskuze

Přidejte svůj názor nebo reakci do diskuse: